Zdá se to nepochopitelné, ale opravdu se těším na místo, o němž můžu zatím jen snít, číst o něm a s jedním milým kamarádem si o něm povídat.

Je místo, kde čas není znát, křištálovou řeku má,
z té řeky jednou budu brát, stokrát a možná tisíckrát,
prej tam není žádnej chrám, tím chrámem zůstává Bůh sám,
a světlo už nevystřídá tma, proto nebude třeba brány zavírat.

Až uvidím to město měst, nový Jeruzalém
možná mě budou muset nést všichni andělé,
až ale spatřím všechnu slávu, zřejmě se budu sbírat ze země,
až sedícího na trůnu spatřím…budu se klanět, ne že ne,

Těším se, až jednou přijdu do míst zatím neznámých
než ale všechnu slávu najdu, o ní tobě vyprávím.