Dnes přecházím k jinému telefonnímu operátorovi. Proces to byl zdlouhavý a být jen o malinko váhavější, nechala bych se původní společností ovlivnit na další roky. Byla jsem u ní devět let. Přemlouvala mě, snažila se přesvědčit mě, ale byla jsem pevně rozhodnutá. Pobavila mě jejich poslední sms, ve které stálo: „Budeme se těšit, že se k nám zase brzy vrátíte.“ Znělo mi to jako „mladá paní, ještě s prosíkem přijdete zpět:-)

Na mysl mi vyvstal duchovní život. Co by mě muselo přesvědčit, abych se chtěla vrátit zpět? Do „světa“ – jak nazýváme my,  křesťané,  místo bez Boha?Co by se muselo stát, abych řekla „ANO“ jdu zpátky? Nechci být hrdinka, ale vážně nemůžu najít alternativu. Svým přestupem ze „světa do Božího království“ nejsem sice o nic lepší ani zvlášť moudřejší. Dokonce ani zdravější, ani  bohatší, i když jsem si dřív myslela, že bych být měla…
    Nevím, jak to popsat, ale přes všechny bouře, a těch bylo, je v mém nitru pokoj. A za ruku mě vede Ten, kdo zná “svět“.
    Proč se vracet k někomu, kdo jen lže a ničí  lidské životy? Stojí mi peklo za tu chvilku zábavy a povyražení?
    Ať si říká…“mladá paní, ještě s prosíkem se budete chtít vrátit“. Jsem rozhodnutá.